|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Role mírových jednotek UNPROFOR během války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na bezpečnou zónu Goražde
Poláková, Michaela ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat působení mírových jednotek UNPROFOR (United Nations Protection Force) během války v Bosně a Hercegovině mezi lety 1993-1995. Vyslání mírové mise bylo ze začátku konfliktu jedinou výraznější reakcí západních států ve věci jeho řešení. Žádný ze států mezinárodního společenství nebyl ochotný zapojit se do bojů přímo. Vyslání humanitární mise OSN mělo být prozatímním řešením, které mělo ulehčit strádajícímu civilnímu obyvatelstvu. Zpočátku bylo hlavním úkolem mise UNPROFOR zajistit bezpečí a chod sarajevského letiště, jež bylo hlavní tepnou pro dopravu humanitární pomoci. S postupem konfliktu byl však mandát mírových jednotek rozšiřován, například na ochranu humanitárních konvojů, jež přepravovaly materiál ze sarajevského letiště po celé BaH. Důležitým okamžikem v jednání mezinárodního společenství se stalo vytvoření bezpečných zón. Nejprve kolem Srebrenice, poté i okolo dalších pěti bosenských sídel, konkrétně Tuzly, Bihaće, Goražde, Žepy a Sarajeva. Tyto enklávy měly zajistit za pomoci UNPROFOR ochranu civilnímu obyvatelstvu a přístup k základním potřebám. Cílem této práce je nalézt konkrétní důvody poměrného neúspěchu mise UNPROFOR, a určit, zda za tímto nezdarem stály působící jednotky, či mezinárodní společenství. Projekt pracuje s hypotézou, která...
|
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
|
Občanská válka ve Rwandě a role OSN při jejím řešení
Šplíchalová, Eva ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá konfliktem Tutsiů a Hutuů, který se odehrával v 90. letech ve Rwandě, jeho historickými příčinami, průběhem a rolí mezinárodního společenství při jeho řešení. Pozornost je zaměřena zejména na roli OSN při řešení tohoto konfliktu -- na analýzu působení mírové mise OSN, podmínek jejího ustanovení, vymezení jejího mandátu a dalších faktorů, které vedly k jejímu neúspěchu. Práce tak představuje příspěvek k diskusi o roli OSN v současném světě, k analýze podmínek a předpokladů její akceschopnosti, efektivnosti a potenciálních změn v její struktuře a fungování.
|
host ::
RSS.